Michal Josephy
www.josephy.cz
- Počet článků 270
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3005x
Seznam rubrik
Oblíbené články
- Nahý ostrov Gavdos-Lidé a Země č. 05/08
- Sloupek ve stylu "talking wise heads":
- Křehcí nadsamci. (Orientace LN)
- Duhové Kapverdy
Oblíbené blogy
Michal Josephy
Političtí zombies
Ze sklepních oken sídla KSČM vytéká ode dneška "krev", kterou zde symbolicky rozlilo několik umělců. Podobná "rudá krev" tekla ulicemi Prahy i o víkendu - a místy symboličtěji. Aneb "zombie pochodem za odchod politických zombies a revenantů, kteří se - ač několikrát prodělali "politickou smrt" - neustále vracejí."
Michal Josephy
Jak se na mě tvářili Newyorčané
aneb o tom, jak jsem chtěl vyfotit nějaké trochu slušné portréty...................................................
Michal Josephy
Střelený Kristus
Souprava metra se řítila koridorem jako neřízená střela, dostihový kůň, jehož svaly náhle zatuhly, takže se do stanice nakonec doplazil jako ocelová housenka.
Michal Josephy
Na ulici v New Yorku
Ulice. Jsou jako kaňony. A v nich džungle. Ne jako naivní olej od Henriho Rousseaua , ale syrově nastříkaná americkou retuší. Postmoderní džungle - plná dynamiky, pulsace, kontrastů a neonových obrazů...
Michal Josephy
Nahý ostrov Gavdos
To ráno jsem se probudil v krétském Loutru pod skalnatým ostrohem v podhradí. Vylezl jsem ze stanu, promnul oči a před sebou chvíli sledoval obraz vykreslený sluncem na kamenité zemi, jakoby ke mně patřil. Rozeklané hory byly za raného svítání čistě modré a v dálce vypadaly jako zmačkaný řeznický papír. Dlouho jsem neotálel a skočil šipku do Lýbijského moře, které bylo průzračné a řízné jako vodní sklo.
Michal Josephy
Hoře z moře
“Vykloněn přes ochoz pozoruji příboj, hladina květin němě zvířena,” zapsal jsem si do deníku v době, kdy jsem poprvé v životě stál na portugalském mysu sv. Vincenta. Tento nejjihozápadnější výběžek starého kontinentu kdysi představoval středověký konec světa, finis terrae. Na bouřlivé hladině Atlantiku se volně a unášivě vznášela hrst utrhaných květů. Celý ten obraz působil až hypnoticky. Jako otevřená Kniha neklidu.
Michal Josephy
Neandrtálci jsou IN
"Doba ledová je doba ledová," zahuhlal pan Buml Machovi a Šebestové a kýchl do kapesníku.Roztát se mu podařilo až nad ranní kávou, při které si dělal pravidelný monitoring denního a týdenního společenského až bulvárního tisku. Bartošová. Pomeje. Áááááá. Neandrtálec.
Michal Josephy
Odpadlík
Udýchaná plnoštíhlá průvodkyně neapolským podzemím vyleze na povrch, vydýchá se a oklepe ze sebe pot jako vodní pes. Zapálí si. Špičkou Adidasky kopne do odpadků, které se nalepí na paty zbytků Nerova divadla jako tóga na mokré tělo. Zlatavá světla navěšená po Via Anticaglia pohasnou a ona tiše, jakoby napůl úst, vysloví to slovo:
Michal Josephy
Barevné záře tváře
Tvář. Obrací "naše nitro" směrem k světu a dává mu specifický výraz a tvářnost. Je tvarována nejen "charakterovými rysy" či rýhována věkem vrásek, ale obrazí se v ní i prožívané emoce, atraktivita či naopak hrůznost (...)
Michal Josephy
Freudův šuplík
Při přehrabávání starých usazenin papírů uložených v zásuvkách pečlivě jako archeologické vrstvy, může člověk objevit své zasuté vzpomínky a potlačené stránky osobnosti. Vysype na sebe celou tu hrůzu a leckdy nemůže uvěřit, že tohle byl někdy schopen dělat.
Michal Josephy
Zrcadlovka společnosti
Neuplyne den, kdy bychom se někde "nedoslechli" , že "něco" je "zrcadlem naší společnosti". Nejčastěji se za to dosazuje naše politická reprezentace, vztah k národnostním menšinám, k sobě navzájem či připravenost k pomoci druhým: tak, jako v případě zemětřesení na Haiti.
Michal Josephy
Zimní štrýt
Ulice - a to i přes to, že jsem lední medvěd a téměř nevylézám - nabízí i v zimě spoustu pozoruhodných událostí. Od promrzlých vltavských otužilců až po ledové královny...
Michal Josephy
Sádlokratické volby 2010
Klasická - a trochu ironická - rytmika The Fat Boys a prosklená tělocvična rosící se potem odstřikujícím z těl, které formou aerobiku setřásají nadbytečné kilogramy nafasované jako "zimní zásoby" o "svátcích přežírání".
Michal Josephy
Mnoho povyku pro zvyk?
Okno, směrem z ulice, prozařovaly vánoční řetězy, takže se lesklo jako sklovitej, do zlatova opečenej plátek cibule. Pod ním ležel v košíku do spirály spánku zatočenej zlatej retrívr. Ve vzduchu občas zavonělo spálený cukroví a střelnej prach.
Michal Josephy
Betlém naruby
"Dávej přece trochu pozor!" To se lehce řeklo, ale jen stěží udělalo. Rozložit papírový Betlém z první republiky, který byl za tu dobu notně omšelý a občas z něho odpadnul Baltazar či betlémská hvězda, nebylo jen tak. A to jsem se s ním svýma dětskýma rukama snažil nakládat tak, jako by to byla "nějaká svátost".
Michal Josephy
Adventurous
Advent nemusí být jen o sezónně přeslazených písničkách, cukroví a frázích. Může být poněkud dobro-družnější. A to i ve třech zcela "obyčejných" obrazech všedního dne, které snad symbolizují často typickou vánoční iluzi, marketingové svádění, ale i sociální boj "dobra se zlem":
Michal Josephy
Chrám a cirkus
Z hlubin noci a vejšky střešní terasy se zdálo, že se Jeruzalém lehce vznáší na chuchvalcích ranní mlhy. Jeho pestrobarevný světla vplouvaly do dne unášivě jako člunky po vodě a rozjímavý ticho jen občas narušilo ztlumenený zaklapnutí konťáku a nebo výbuch smíchu, kterej rozzářil Chrámovou horu jako vánoční stromeček či cirkusový šapitó.
Michal Josephy
Vy leváci!
- ozývá se často v diskusích pod netovými články o ČSSD. Netuším, zda je Paroubek levák. Nemluvím o jeho politické orientaci. Ani o morálním profilu.
Michal Josephy
Telaviváž
Z letadla jsem po probdělý noci vypad zmačkanej tak, jakoby mě sežvejknul a vypliv velbloud Bena Guriona. Slunce se nad Tel-Avivem blejskalo na hladině móře jako diamanty na místní burze. S oslepenýma očima jsem v cuklích prostepoval mezi autama vířícíma jako trepky na promenádě.
Michal Josephy
Ijáček
Zahlédl jsem ho na obzoru , jak vesele poskakoval na natřásajících se kopytech rozmrzelého oslíka, který mohl z fleku alternovat přítele medvídka Pú. Frajeřil jen tak bez "řidítek" a pak scupital dolů " z hůry" , aby nás navedl na správnou cestu soutěskou Wadi Quelt.
Michal Josephy
Věčný Lévisky
Kdo by neznal Claudea Lévi- Strausse. No řekněte. Občas si ho někdo popletl s džínovou Levi Strauss & Co, přiřadil k rodině skladatele "Štrause", ale každý o něm musel slyšet.
Michal Josephy
Stínování
Tu zimu se mi žižkovskej mráz zahryz ́ do lýtka jako hladovej vlk. Opustil jsem tmu ulice a z průchodu vešel do slabě nasvícený místnosti. Na stropě se komíhala slabá šedesátka ze strany na stranu jakoby v sobě měla dvě promile.
Michal Josephy
Můj streetwork
Občas pracuju na ulici. Šlapu chodník. Nestydím se za to - je to práce jako každá jiná.
Michal Josephy
llllllllllllllllllllllllll
llllllllllllllllllllll llllllllllllllllllllllllllllllllllllll
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
