9. listopadu 2010
Ďáblův avokád
Toho dědka jsem vážně neměl rád. Sedával v rohu, na pomezí světla a stínu, a kdyby se občas ve slunci nezableskl řád, který měl připíchnutý na prsou, nebyla by jeho urostlá postava téměř vidět. Občas vstal, něco nesrozumitelného si zabrblal pod vousy, popošel loubím ke svým knihám, oprášil jim hřbety a zase si sednul na ten svůj posed, odkud nepozorovaně pozoroval dění na náměstí Terreiro do Paco.
<p style="text-align: justify;"
Michal Josephy
Zpustlá zem
"To jedeš včas, puszta má ještě barvy! V červenci a srpnu je to pustá, vyprahlá zem," říká mi pan domácí, který pronajímá pokojík se šuplíkem a biblí
Michal Josephy
Azore, ke mně!
„Pojďte dál,“ pověsí se na těžké dřevěné dveře mladá a drobná senhora. „Jí si nevšímejte,“ mávne rukou nad dorážejícím štěnětem, které mi laškovně okusuje lýtka. „Je to ještě tele, dělá jak praštěná.“
Michal Josephy
Indiánský běh
Nikdy, ale opravdu nikdy jsem neviděl přehlídku tolika prapodivných běžeckých stylů jako na bombajské Marine Drive.
Michal Josephy
Vězněm kláštera
Uprostřed mrazivé zimní noci léta páně 1824 bylo Klášterní náměstí liduprázdnější než kdy jindy. V husté vánici se vytrácel zvon z nedalekého kostela Narození Panny Marie a drobná dívka, přecházející z domu do domu, se po pár
20.12.2016 v 13:38
| Karma: 25,95
| Přečteno: 594x
| Diskuse| Společnost
Michal Josephy
V oku ženy
Vysoko v horách, svažujících se do úrodných údolí etiopského Hararu, žije "kmen" Argobba, jehož ženy mají na poměry světlejší pleť, úzké, elegantní nosy, mandlovitě tvarované oči a jejich vyhlášená krása, které údajně podlehl i ně
Michal Josephy
Za moře temnoty
Pozdě v noci, kdy všechno kolem utichlo, vylezl na balkon, vzepřel se zápěstími o hrazení a zadíval se do dáli.
Michal Josephy
O Hararu a čarovné moci hyen
„Baby, Jalla, Koti!“ zavolá Abbas do tmy, která střeží hradby Hararu v sedmi posvátných kruzích a poté na čas zmlkne. „Počkej, už to bude,“ utrhnu zuby kus leukoplasti, kterou jsem si k objektivu přidělal malou ruční baterku.
Michal Josephy
Rozhodčím v bordelu
Stojím v područí stopatnáct stop vysokého Krista, rozmáchutého nad horizontem Ria jako majestátný albatros. Se shovívavým výrazem fotbalového sudího, který dává pozemskému zápasu volný průběh,
Michal Josephy
Létokruhy
Prach, který se po dlouhá léta kupí u hřbitovní zdi, v červenci vyschne a zalesknou se v něm kousky křemičité, slídové zbrusky.
Michal Josephy
Noční ptáci
„Má vůbec smysl jít spát?“ nadnesu pozdě v noci parťákovi, který se snaží zalézt do své žluté kapsule, aby si nechal zdát o tom, že se mu konečně podaří zprovoznit vestavěný TV – sat a porno s japonskými školačkami.
Michal Josephy
O nečitelnosti světa
„Akasaka, Nogizaka, očima přejíždím po zmenšeném plánku metra, přeskakuji z barvy na barvu a hledám slova, která mi znějí alespoň trochu povědomě, snad díky rytmu dětského rozpočítadla či spravedlivým Rozsudkům soudce Ooky.
Michal Josephy
Jsem nula
„Pojď za mnou,“mávne rukou dívka balancující na hraně vysokého obrubníku a jedním plavným pohybem najde ztracenou rovnováhu. Na chvíli zaváhám, protože si nejsem jistý, že jde o nejlepší možný způsob, jakým si můžu zvrtnout kotník
Michal Josephy
Má milka Tamilka
“DDANGG”, nakopl jsem plechovku, která vydala přesně takový zvuk, jaký může mít jen duté a nevyplněné nedělní odpoledne. Slunce si předvečerem hrálo na schovávanou a oceán se líně vyléval na negombskou pláž.
Michal Josephy
Zelený Buick Roadmaster
se vymotal ze sítě ulic starého města, protáhl se ucpaným Vedadem a zařadil se do rychlého pruhu na Avenidě de la Independencia. Zvuk, který jsem zachytil v kabině vozu, byl rozechvělý nárazy horkého vzduchu, prskal a chrčel jako
Michal Josephy
Selfie na háku
Centrum Malakky připomínalo pouť. Kolem náměstí projížděly alegorické rikši, které byly vytuněné tu do podoby Supermana, tu do Hello Kitty, a na celé kolo vyřvávaly globální popové odrhovačky z vestavěných reproduktorů...
Michal Josephy
O vlnách a vodních bohyních
Vlnění, pruhy modré a bílé. Nic víc, nic míň než opakující se záblesk tropické iluminace a vlnová délka světla v rozsahu 430 ~ 500 nm.
Michal Josephy
Světy mezi světy
„Život je dítě, které si hraje, hraje s kostkami (...)“* K tomuto zlomku, stejně jako k životním situacím, ve kterých bylo možné si hodit kostkou, jsem teprve musel dospět.
Michal Josephy
Na trhu lásky
Ve vietnamské obci Khâu Vai se pravidelně koná trh. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého – pokud by se na něm nescházeli ex – partneři, nenabízely ženichům nevěsty a nesjednávala manželství. „Trh lásky“ však může nabývat nejrůznějších podob...
Michal Josephy
Armáda krásy (Rio de Janeiro)
Kristus pózující na hoře Corcovado fotografům je téměř nadpozemsky dokonalý. Tělo má jako z mramoru a vrásky mu nepřidělává ani to, že musí odolávat svodům spoře oděných žen a rozmáhajícímu se kultu těla.
Michal Josephy
Fanny
Jeden z hostů si z brady smetl kousky slaného koláče, druhý si z tváře odlepil letící ubrousek, a Bruno, majitel podniku, se tak trochu škodolibě zašklebil. Přístavem se prohnal prudký poryv mistralu, krátce zahvízdal v lešenových trubkách, a zase jimi proklouzl pryč.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 270
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3005x
nekulturní antropolog
www.josephy.cz
www.josephy.cz
Seznam rubrik
Oblíbené články
- Nahý ostrov Gavdos-Lidé a Země č. 05/08
- Sloupek ve stylu "talking wise heads":
- Křehcí nadsamci. (Orientace LN)
- Duhové Kapverdy
