Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na trhu lásky

23. 07. 2014 10:19:10
Ve vietnamské obci Khâu Vai se pravidelně koná trh. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého – pokud by se na něm nescházeli ex – partneři, nenabízely ženichům nevěsty a nesjednávala manželství. „Trh lásky“ však může nabývat nejrůznějších podob...

trh_domeovacu.jpg

Na ten příběh jsem myslel už ve chvíli, kdy jsem v Ha Giangu sednul na motorku. Vypráví se, že odtud pocházela dívka, která zahořela láskou k muži z jiné obce i odlišného etnika. Pro mateřský kmen však byla natolik krásná, že mu ji odmítl vydat. Bojové vášně, které díky tomu vzplanuly mezi oběma kmeny, uhasilo až odloučení zamilovaného páru. Platoničtí milenci se od té doby potajmu scházeli jednou za lunární rok, 27. den třetího měsíce ve vísce Khâu Vai. Tuto legendu dodnes oživuje a rituálně zpřítomňuje každoroční „trh lásky“; místo setkání bývalých a nesezdaných partnerů. Ačkoliv jim láska již dávno vychladla, scházejí se zde pro to, aby společně zavzpomínali na staré dobré časy. Na „sňatkové tržiště“ však přicházejí i ti, kteří na svoji první lásku teprve čekají...

Co trhnout na trhu

Uuíííííííííííí. Basové brumendo motoru přehluší fistule kvičících selat, která se utrhnou „ze řetězu“ a rozutečou po hlavní silnici vedoucí obcí Mèo Vạc. Opatrně přibrzdím, překlopím motorku na stojan a rezavou brankou vstoupím na trh připomínající rozkvetlou louku.

trhvac.jpg

Chvíli se pasu očima na různobarevných krojích, ale záhy mě ze zálohy sejme útok na všechny smysly: dusivý smrad spařovaných slepic a odležené flákoty vystřídá lehká vůně ovoce, srkání horké „polévky“ Phở Bo ladně podbarví klapání starého šicího stroje.

trh2a.jpg

Metr po metru se prodírám mezi etniky a podpěrnými bambusovými tyčemi, což představuje mnohem menší překážku, nežli fakt, že neumím jazyk a žádný z místních dialektů. „Trangu!“ – zvolám tudíž téměř s nadšením k tváři muže, u jehož rodiny jsem ubytován v Dong Vanu – „Co ty tady?“ Dobrovolně se přidávám k cestě po nákupech, protože doufám, že díky anglicky mluvícímu Hmongovi utržím cennější znalosti o trhu. „Poslouchej, znáš i trh lásky v nedalekém Khâu Vai?“ neotálím příliš dlouho.

trh3a.jpg

„Znám,“ dosvědčuje Trang, „stejně jako všichni místní. Ta legenda má hlavně mezi Hmongy, kteří na podobné věci věří, velkou sílu." (Aha, takže něco jako mytologické rendez - vous , doplňuji si v duchu.)

trh1b.jpg

"Problém je v tom, že už je to dnes i festival pro turisty. Takže pokud se opravdu někdo chce potkat nebo seznámit, využívá spíše pravidelný víkendový trh, na který se také stahují nejrůznější horské kmeny. To funguje stále – i když už dneska občas mají mobily... Víš co, počkej, něco ti ukážu,“ vede mě Trang pod náhlým náporem myšlenky do sektoru trhu rozloženého pod švestkově modrými prověšenými plachtami. Ty kryjí muže sedící kolem stolku na otočených kýblech či seslích, kteří o něčem horlivě debatují a před sebou mají pálenku rozlitou v keramických kalíšcích.

trh_4a.jpgTak tady Mej Koob (jednatelé, poslové pozn. aut.) vyjednávají cenu za nevěstu a také dary pro její rodiče. Ale předtím musí mít souhlas rodičů ženicha a jeho otec musí oslovit nevěstinu rodinu. Celé je to dost komplikované, a tak se každý úspěšný krok pořádně zapije,“ zaplétá se Trang do systému příbuzenstva. „ A jaké v tom má slovo nevěsta?“ nedá mi to.

trh1a.jpg

Nevěsta? Ta se stará hlavně o to, aby byl muž zaopatřený a dlouho živý a zdravý. Odchází totiž za ním z rodného domu, stává se součástí mužova klanu a po jeho smrti nedědí majetek. Proto se mezi Hmongy říká, že se vdova upláče k smrti...“

Tak to není zrovna happy end,“ namítám,„ ale během života se o ni stará, živí ji, ne?“ – „To ano,“ opáčí Trang, „ ale ona mu musí být dobrou ženou. To znamená vařit pro domácnost, krmit dobytek, pracovat na poli. Ale především rodit děti, nejlépe pak syny (...)“ vypočítává Trang až s účetnickou přesností seznam povinností a toho, co znamená být dobrou hmongskou ženou...

Svatba s duchy

Svatební slavnost na „Hedvábném ostrově “ působí jako pěst na oko. Křiklavé papouščí barvy přeřvávají prostou venkovskou zemitost, rodinné veselí nespoutaně poletuje kolem a čeří barevnými perutěmi vzduch. „Nebojte se , pojďte dál,“ vyrozumím z gesta ženy, kterým mě pozve blíže khmerské hostině. Přisedám na okraj dřevěné lavice a nechám si nandat trochu Amoku na banánovými listy vyložený talíř.

trh_5a.jpg

S prvním soustem si dávám na čas; v rychlosti od ostatních odezírám, zda je potřeba si nejprve umýt ruce, počkat na proslov či ctít odlišný jídelní pořádek. A ejhle, vyplácí se mi to, protože symbolická část jídla se nejdříve odloží na zdobený tác. „To je pro duchy,“ přišeptne mi nenápadně Raksmei, řidič tuk tuku , který mě ostrovem provází. Podobně jako jednotlivá zrnka rýže se k sobě snažím slepit bity informací a formuji tak „tučnější sousta“. Doslova tak hltám vyprávění o tom, jak manželé prostřednictvím uzavření sňatku přibírají do širší rodiny i duchy předků a ochranné duchy země rodné hroudy: „Chceme, aby se měli dobře, protože potřebujeme na oplátku jejich přízeň, abychom byli všichni zdraví, šťastní, měli bohatou úrodu a dlouhý život,“ vysvětluje mi tyto „úplatky" in situ Sita. „ Od předků vím, že v době Kumpučie bylo nebezpečné se bez povolení i zamilovat. Rudí chtěli mít pod kontrolou jak manželství, tak rození dětí,“ odkazuje mě na radikální sociální kontrolu Rudých Khmerů, kteří kromě genocidy páchali i „ritualicidu“ : „Pouto s rodinou a duchy předků bylo často to jediné, co člověku dávalo sílu žít. Proto se to Rudí snažili co nejvíce přerušit a manželství předem domlouvat. Když se k tomu dnes můžeme vrátit, tak si to pořádně užíváme,“ odpovídá již s úsměvem na tváři hostitelka a odnáší tác směrem k improvizovanému obětišti.

trh_11c.jpg

Slavnost pokračuje dalšími chody v programu, štěstí rozdávané na podnose má neporušenou glazuru a vypadá jako z cukrkandlu. Nic z toho mi však nepatří, a tak se spolu s poděkováním za přijetí a společně strávený čas vydávám zpět na pevninu.

trh_7a.jpg

Spíš než ženskou bych teď potřeboval ušetřit na novou motorku,“ utrousí od cesty řidič tricyklu a cosi zakleje. K jeho slovům se vracím při čekání na přívoz : „Tebe manželství a rodinka neláká?“ Raksmei se zamyslí a podrbe ve vlasech: „Stojí to spoustu peněz. A taky je s tím spousta starostí. Hlavně když si vezmeš Khmerku někde na vsi.“ – „Proč, prosím tě? Všechno vypadalo v pohodě, idylicky.“ – „Taky jsi nic neviděl,“ odsekne s úsměškem Raksmei, „ není to jen tak. Máš spoustu špatných věcí, které žena nemůže jíst, aby se jí něco nestalo a dítě bylo zdravé. Ty dobré musíš kupovat. Něco také musíš zaplatit Kru Khmer (léčitelka, šamanka pozn.aut.) za bylinky, rady a za to, že asistuje u ang pleung..." (Poporodní rituál, při kterém žena cca tři dny až lunární měsíc odpočívá na lůžku nad ohněm či žhavými uhlíky, regeneruje energii a získává „nové [omlazené] tělo“ pozn.aut.)trh_6a.jpg

– „ To je zajímavé,“ odpovím s lehkým údivem, „ a co třeba těhotná žena nemůže konkrétně jíst nebo dělat?“ – „ Neměla by se třeba dívat na nehezké či postižené děti, aby to její bylo zdravé a hezké. Potom...ehm...no třeba se vyhýbá tomu, aby snědla přichycenou rýži, protože ta by mohla kůži dítěte ztmavit. Naopak jí hodně sladké, kvůli energii. A hlavně kokos, protože se věří, že to dá kůži dítěte světlejší odstín. Což se tady cení,“ stojí si za svým Raksmei již na palubě přívozu mířícím hustým a zakaleným tokem Mekongu směrem k Phnompenhu.

Speed dating a teorie ceny

Noční sexbar v Sihanoukville pluje nad přístavem v mlze začouzených blikavek, odérem sladce kořeněných parfémů a chuchvalci diskotékové hudby. Svolně vpluji dovnitř, posadím se na bar a objednám si pivo.

trh_8a.jpgMáš se?“ ucítím dotek na rameni. Nežli stačím cokoliv odpovědět, mám profesionální dámskou společnost , která podle všeho očekává, že budu družně konverzovat a platit drinky. Samozřejmě, co také jiného: přece jí ale nebudu vysvětlovat, že jsem přišel pozorovat dění. Hranice mezi antropologem , Peeping Tomem a Nabokovovým Špehem je v tomto případě beztak nejasná : „ (...) A přesto jsem šťastný. Pochopil jsem, že jediným štěstím na tomto světě je sledovat, slídit, bedlivě zkoumat sebe i jiné, nebýt ničím než velkým, lehce sklovitým, poněkud krhavým, nemrkajícím okem. Přísahám, že je to štěstí,“ tvrdí slídil v novele Oko.

trh_9a.jpg

Mé já se zprvu rozhodne držet zpátky. Namísto uvolněného flirtování volím „společenskou hru“ podle von Neumannových pravidel. S chladným nezájmem přecházím osvědčené trumfy profesionálky: odpovídám s prodlením, na půl úst a ve svých záměrech zůstávám nečitelný jako pokerový hráč. Výsledkem této čáry přes rozpočet je, že ji to nutí více investovat. Věnuje mi celkově více času, vypráví o sobě a párkrát se odběhne upravit (dovolil jsem si totiž adekvátně neocenit a lichotkami nezahrnout její nespornou krásu). Nakonec ale přece jen podlehnu, odkryji karty, koupím jí oblíbený cukernatý drink s paraplíčkem a projevím zájem – především o životní a pracovní příběhy.

trh11a.jpg

Zaujme mě na nich především to, jak při (sexuálním) výběru intuitivně zohledňuje klasickou Triversovu „investiční teorii“ a zvažuje „podnikatelská rizika, náklady a užitek“: „ Když se večer naplní bar hosty, tak se je nejdříve snažíme oťukat. Maximálně pár minut, ne víc, to úplně stačí“, popisuje mi své pojetí „speed datingu“ Nakry. „Potom je dobré na pár minut odejít. Jen tak. Flirtovat chvíli s někým jiným, všichni se pak budou víc snažit i platit. Pokud už máš ale vybráno a zaháčkováno, nesmíš se jinde zdržovat moc dlouho, protože jinak si všechno rozeberou kolegyně – kamarádky. To se však bavíme o běžném večeru, jedné noci,“ zvážní na chvíli Nakry a protočí duhovky do míst, z nichž lze odečíst, že si něco barvitě představuje:

trh10a.jpg

Může se ale stát, že některá z nás ucítí něco víc. Prostě přeskočí jiskra. Povídáš si a víš, že by z toho mohlo být něco...mmm... prázdninový vztah, románek a nebo dlouhodobý zabezpečený vztah, po kterém stejně každá z nás touží,“ zasní se na okamžik. „To potom dáváš city, snažíš se spíše poslouchat, mít pro muže pochopení, zkrátka aby si tě dokázal představit jako partnerku nebo manželku. Pár holkám už se to povedlo ,“ pokračuje příběhy o údajně šťastných seznámeních s francouzskými lékaři v letech.

Nejsem z kamene; ta slova mě svým způsobem dojmou. Zároveň však cítím, že se po pár "paraplíčkách" dostávám tam, kde být nechci. Na křehké území, půdu, již je nutno buďto opustit nebo na ní našlapovat setsakra opatrně. Krátce se zhoupnu na barové židli a rozhlédnu po zaplněném baru. V časové bublině, kterou si kolem sebe vytvořím, získám odstup a uvědomím si, že Nakry vlastně zdržuji od práce či naplnění životních šancí. „Nezlob se, už budu muset jít. Ráno vstávám, jdu fotit...Každopádně ti za všechno moc děkuju, zaplatím...“

– „Počkej, můžu jet s tebou, jestli budeš chtít...,“ zaslechnu když o hranu baru zazvoní a do ticha odezní navrácené mince...

Autor: Michal Josephy | středa 23.7.2014 10:19 | karma článku: 21.81 | přečteno: 1117x

Další články blogera

Michal Josephy

Indiánský běh

Nikdy, ale opravdu nikdy jsem neviděl přehlídku tolika prapodivných běžeckých stylů jako na bombajské Marine Drive.

27.4.2017 v 11:57 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 391 | Diskuse

Michal Josephy

Vězněm kláštera

Uprostřed mrazivé zimní noci léta páně 1824 bylo Klášterní náměstí liduprázdnější než kdy jindy. V husté vánici se vytrácel zvon z nedalekého kostela Narození Panny Marie a drobná dívka, přecházející z domu do domu, se po pár

20.12.2016 v 13:38 | Karma článku: 24.94 | Přečteno: 483 | Diskuse

Michal Josephy

V oku ženy

Vysoko v horách, svažujících se do úrodných údolí etiopského Hararu, žije "kmen" Argobba, jehož ženy mají na poměry světlejší pleť, úzké, elegantní nosy, mandlovitě tvarované oči a jejich vyhlášená krása, které údajně podlehl i ně

5.12.2016 v 9:39 | Karma článku: 31.92 | Přečteno: 3243 | Diskuse

Michal Josephy

Za moře temnoty

Pozdě v noci, kdy všechno kolem utichlo, vylezl na balkon, vzepřel se zápěstími o hrazení a zadíval se do dáli.

2.11.2016 v 12:41 | Karma článku: 26.90 | Přečteno: 536 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 69: Vodní plochy: Barbora a nové Ústecké moře - jezero Milada

Když na jezero, a to velké, tak na sever Čech, na Ústecko. No, když ne teď hned, na Barboru apod. tam už tedy jo, ale na ostatní postupně - to bude něco. Na obzoru špice a homole Středohoří, na druhé straně hradba Krušnohoří...

30.5.2017 v 6:48 | Karma článku: 5.60 | Přečteno: 136 | Diskuse

Ladislav Jílek

V květnu jezdíme na Hukvaldy

S manželkou tam jezdíme každý rok kvůli kvetoucím kaštanům, ale nejen kvůli nim. Dalším důvodem jsou daňci a kořeny. Ano, kořeny stromů. Vysvětlím to dále.

29.5.2017 v 16:02 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 227 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Trenčíně

Přestože se ze svého současného bydliště dostanu na rodné Valašsko docela často, většinou nemám čas cestu natáhnout ještě o kousek dál, aspoň do slovenského Pováží.

29.5.2017 v 15:01 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 267 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 68: Největší zoologickou zahradou v Česku je chomutovský zoopark

Lokálka Amálka a Safari Expres jsou dopravní prostředky, jimiž se v jedné z nejmladších českých zoologických zahrad, přesněji zooparku, přiblížíte do bezprostřední blízkosti chovaných živočichů, je tu i skanzen a výběh s Ropáky...

29.5.2017 v 13:15 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 168 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 67: Romantická krajina lidové architektury Trojmezí - uchovejme ji

Spojení slovanské roubené a německé hrázděné konstrukce stavby umožňovalo v oblasti Horní Lužice, severních Čech a Dolního Slezska rychlejší postavení domu a menší spotřebu dřeva - vznikl tak jedinečný druh lidové architektury...

29.5.2017 v 10:18 | Karma článku: 4.94 | Přečteno: 93 | Diskuse
Počet článků 270 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2964

nekulturní antropolog

www.josephy.cz

 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.