Tvář Katky z Wienerova Srdce bez domova.

Michal Wievegh- ve svém započatém blogrománu (http://blogovyroman.idnes.cz/)-   neurčil své hrdince, Katce, přesnější fyzickou podobu. Sotva že jsem si přečetl (snad ne parodii?) na tento román od Stanislava Vienera ( w obou případech se mi bohužel pletou v ), měl jsem jasněji.

"Určitě mě znáte. Viděli jste mě bezpočtukrát v tramvaji nebo na chodníku. Velmi často šmejdím v metru a žebrám od lidí prachy na vlak do Kolína. Co na tom, že je zrovna výluka? Obvykle vypadám velmi zanedbaně, nebývám elegantně oblečená a tu svou "rastu" už vůbec nečešu. Občas se levou rukou poškrábu v nose.

Můj pohled je podivně prázdný. Většinou si mě nevšímáte, ale najdou se i troubové, který mi prachy daj. Jinak jen tak bloumám ulicema, kouřím nebo si sem tam něco píchnu, hlavu zvrácenou ke střeše domu Milada, kde zrovna kámoši nadávaj cajtům, který je chtěj sundat dolu.

Přitom nepřítomně šlukuju.

Pokud ve vás zbyla trocha citu, museli jste si mě někdy všimnout.

Tvrdím jedno - chlast je fajn.

Samozřejmě zejména v našem velkoměstě, věřte mi, že o tom musím něco vědět. Je mi dvacet, ale vypadám na třiatřicet. A jakmile se někde válí nějakej chlast, pokaždý ho najdu. Mám na to čuch.

A pak už jen chlastám a chlastám. Vyzkoušela jsem snad všechno.

Mým hrdlem protek snad veškerej chlast, co na světě existuje. Měla jsem bourbony, likéry, vína suchý, sladký, sherry, madeiru i portský, nalejvala jsem se sklepmistrem i rumem s kolou. Nedokázala jsem odolat ani berentzenu, bolsu či brandy. Chlastala jsem cognac, gin, grappu, tequilu i metaxu. Vyzkoušela jsem whisku americkou, irskou, kanadskou i skotskou." 

Potud Stanislav Wiener.

Já si dovoluji nabídnout premiérovou podobu jeho Katky v mé kresbě aquarelí. Podařilo se mi ji zaskicovat ještě mladší a alkoholu nepropadlou na festivalu Rock for People. My držíme (c), vy nám držte palce!